V zajetí moře, Pyrenejí a ančoviček

Jako dnes si pamatuji den, kdy jsem stála u jakéhosi obchůdku se suvenýry a v rukou jsem držela pohlednici zachycující la Côte Vermeille. Nebyla to náhoda, byla jsem od něj tehdy jen asi 40 km, ale doteď si pamatuji, jak mne zaujal pohled na romanticky skalnaté pobřeží, nad kterým se tyčily majestátní hory. Když jsem si říkala, že se tam musím podívat, netušila jsem, že to bude trvat víc jak 20 let. Ale to čekání za to stálo. La Côte Vermeille, nebo také katalánsky la Costa Vermella, najdete tam, kde se ve Francii potkává Středozemní moře s příkrými svahy Pyrenejí. 

Je to ojedinělá kombinace přesně toho, co mám ráda. Moře, vysoké hory, vinice zasazené na příkrých svazích, jejichž produkci můžete dle libosti ochutnávat v místní restauracích, malebné přístavy, často složené z domů, jejichž fasády vás oslní všemi odstíny růžové a červené (ne náhodou, la Côte Vermeille se do češtiny dá přeložit jako Ruměné, Rudé, nebo Červené pobřeží), místa, kde se mísí vůně grilovaných ryb, slaného mořského vzduchu a omamná vůně kvetoucích vistárií, pěšinky podél pobřeží, kudy si můžete, se sváčou v batohu, vyšlápnout na túru se zastaveními u některého z kouzelných výhledů do malebných zátok nebo se vykoupat na jedné z mnoha pláží a plážiček. A pokud se nebojíte ostřejších výšlapů, vyjděte si k věži Madeloc (La Tour de Madeloc), od které se vám otevře nádherný výhled na celé pobřeží, Pyreneje a na část pláží podél Lvího zálivu (le Golfe du Lion). 

Pokud vyloženě neplánujete koupací dovolenou a chcete zažít pobřeží jinak, doporučuji vám vyrazit v druhé polovině dubna, nebo začátkem května. V té době totiž pobřeží rozkvétá a vy se můžete radovat z nepřeberného množství květin, které v parném létě bohužel neuvidíte. Plus, když si vyšlápnete do Pyrenejí, je to pořád ještě snesitelné. Já osobně jsem milovník téhle úžasné scenérie, kdy všechno kvete, vinná réva je svěže zelená a počasí umí překvapit nějakou tou přeháňkou. V sezóně je to trochu nudnější, la Côte Vermeille patří k jedněm z nejslunnějších míst ve Francii. Ale, koneckonců, užívat si pláže, sluníčka a života v místních přístavech také vůbec není špatné.

Pokud pojedete směrem od Španělska, tak jako my, držte se silnice D914, která se vine podél pobřeží, pokud od nás z Čech, najeďte nad městem Perpignan na D81 a začněte svou pouť podél pobřeží tam. Ohledně letovisek, kde se ubytovat, za sebe rozhodně doporučuji Collioure.

Collioure je nejkrásnější městečko na Côte Vermeille. Řekla bych, že je až kýčovitě krásné. Kde jinde najdete původně templářský hrad přímo ve městě na břehu moře, opevněný maják s kostelem, kapli na skalisku v moři a na to vše dohlíží dvě pevnosti a jeden starý větrný mlýn. A to vše v kulisách růžových, červených a jinak barevných domečků, které stály u zrodu uměleckého směru Fauvismus. Fauvisté, namátkou budu jmenovat třeba Matisse, Collioure milovali a malovali, a Collioure jim tu lásku i dlouho po jejich smrti vrací. Můžete se tady projít po Stezce Fauvismu, kde vás cestou budou provázet tištěné reprodukce obrazů, zachycující nejen místa, kudy procházíte. A nebo si zajít do zdejšího muzea Fauvismu.

Pokud budete mít štěstí a budete v Coullioure ve středu nebo v sobotu, koná se tu trh, na kterém si budete moci nakoupit, a předtím i ochutnat řemeslné salámy, sýry, místní vína atd. A když si dáte večeři nebo oběd v některé z místních restaurací, můžete ochutnat Colliourskou specialitu, ančovičky, které se v místní továrničce připravující stále stejným postupem, ručně se nasolují. Colliourské ančovičky je zkrátka pojem. Zdejší kuchyně je hold jak francouzské, tak katalánské kuchyni. La Côte Vermeille je totiž místo, kde se prolínají francouzské, katalánské a španělské dějiny a je to pořád vidět. Region Languedoc-Rousillon, do kterého patří, tedy konkrétně Rousillon (neplést s ikonickým okrovým městečkem v Provence, společný mají jen název a rudou barvu půdy a skal) je původně středověké hrabství Rosselló s hlavním městem Perpignan, které spadalo pod Katalánsko. Francii připadlo až v roce 1659, kdy Španělsko s Francií uzavřelo takzvaný Pyrenejský mír. Nehodlám vás tu nudit historickými fakty, myslím, že pokud vás bude zajímat exkurz do komplikované katalánské historie, najdete si ta fakta sami, podstatná informace, kterou vám tím chci sdělit je ta, že nad spoustou historických památek uvidíte vlát vlajku se žluto červenými pruhy. Což může překvapit a je dobré vědět, že je to vlajka Katalánska, ke kterému se místní stále hlásí.

Malá odbočka, pokud jste byli v Katalánsku, v tom španělském, někdy si všimněte stejné vlajky, ale s modrým klínem a bílou hvězdou (nebo žlutým klínem a červenou hvězdou). To je vlajka Katalánského hnutí za nezávislost na Španělsku. 

Každopádně, Collioure stojí za návštěvu a za jeden den ho prozkoumat nestihnete. Doporučuji si na něj vyhradit dny dva a návštěvu si užít. Ubytovat se je určitě dobré přímo ve městě, pokud pojedete autem, ideálně hledejte ubytování s možností parkování, protože umístit vozidlo je poměrně náročná záležitost.

A kam se zatoulat? Určitě si projděte hrad, pohledy z jeho hradeb na městečko a směrem do Pyrenejí za to rozhodně stojí, pokud budete mít štěstí a bude již opravený, zajděte do kostelíku Notre-Dame-des-Anges, který poznáte podle věže, která je hned vedle. Že vypadá poněkud zvláštně a ke kostelíku se jakoby nehodí? Máte pravdu, je to totiž bývalý maják, který byl do kostela zakomponován později jako zvonice a zároveň stavba, která je něco jako podpis města Collioure, vidíte ji a víte, která bije. A na věži sice podle všeho nic nebije (pokud se to zrovna neopravuje), ale její součástí jsou hodiny, které vám připomenou, kolik je hodin, kdybyste se zapomněli na pláži u ní. Stejně vám asi ten kostelík vrtá v hlavě svojí překvapivou strohostí. Máte pravdu. Když totiž Coullioure připadlo Francii, posílal tam Ludvík XIV. svého oblíbeného vojenského architekta, toho, který má hrobku v pařížské Invalidovně, dotáhl to díky svým schopnostem navrhovat pevnosti až do hodnosti maršála a pokud ve Francii uvidíte nějakou pevnost a řeknete jeho jméno, tak se většinou nespletete. Postavil (tedy ne on, potili se jiní, on slízl smetanu) celkem asi 33 nových pevností a okolo 300 jich modernizoval. A ten génius není nikdo jiný než Vauban, celým jménem Sébastien Le Prestre, markýz de Vauban. Pokud neznáte, tenhle pán je jedním z nejuznávanějších vojenských architektů Evropy. Ale zpět ke Colliouru. Máme 17.století, Pyrenejský mír je poměrně čerstvý a král Slunce potřebuje, aby se jeho architekt podíval na nové přírůstky koruny a vytunil je, kdyby náhodou Španělsko napadlo, že by ta území zase chtělo zpět. 

Vauban tedy navrhuje úpravu Collioure tak, aby město odpovídalo tehdejším vojenským požadavkům. Přitom dochází k lehkému „očesání“ kostela a úpravy jeho okolí. Po prohlídce kostela si zajděte ke kapli Svatého Vincenta. Tato nenápadná kaplička pochází z roku 1701 a od ní se po molu dostanete až k majáku, odkud je nádherný výhled na celý přístav.

Pokud zatoužíte po výšlapu, zajděte si ke starému větrnému mlýnu nad městem a odtud dál můžete protáhnout svaly výstupem k pevnosti Saint-Elme. Tu samozřejmě Vauban upravil také.

A pokud se vám bude chtít na chvíli Collioure opustit a vyrazit do hor, můžete vyrazit k la Tour de Madeloc, o které už jsem psala. Pokud se k ní budete přiblížit autem, jeďte po D86, což je jediná širší silnice, která tam vede. My jsme po ní bohužel celou cestu nejeli. A věřte mi, že zkratky na jedno auto, kde máte z jedné strany úbočí hory a z druhé sráz, to není úplně ono. Tedy ani tahle větší silnice není žádný výhra, ale je mnohem lepší. Před cestou, kudy se pak musíte vydat, se dá zaparkovat podél silnice, ale moc míst tam není, tudíž doporučuji si přivstat. Odměnou vám budou skutečně nádherné výhledy. A pokud si to tady vyberete na jarní turistiku a rozhodnete se strávit celý den na túrách, nezapomeňte se také projít po cestě kolem pobřeží. Plus, dobrý piknik s sebou.

Tipy a odkazy:

Ohledně ubytování, pokud se chcete rozmazlit, tohle není úplně levná záležitost, ale litovat rozhodně nebudete. Malý kousek ráje přímo u hradu a ideální místo, kde oslavit něco významnějšího. https://www.hotel-casa-pairal.com/en

Informace o Collioure:

Moc pěkné shrnutí, včetně tipů najdete tady:

http://www.visitcollioure.co.uk

A nesmí chybět odkaz na víno, takže pokud jste vinaři, něco v angličtině, ale nebojte, ať půjdete kupovat víno kamkoli (trh, vinař, obchod), dají vám ochutnat.:-)

AOC Collioure